Dlouhou trať jsme navštívili už v počtu dvou bejků – na start jsem se postavil jak já (Petr), tak i Michal a závod to byl opravdu povedený. Krásné kopečky v okolí Karolinky, slunečné počasí, příjemně osvěžující voda v rybníku Balaton, i hezky osvěžující proud řeky Bečvy. Triatlon měl parametry 350m/16,5km/4,5km s celkem hutným převýšením na kole a jedním ostrym kopcem na běhu.
Start byl znovu intervalový a tak jsme si čas mezi přípravou depa a startem krátili bavením se skokovými kreacemi některých závodníků. Placáků a kufrů bylo opravdu hodně. Michal startoval o chvíli dříve a mně se podařilo se oproti dnu předtím i trochu rozplavat a lehce rozběhat.
Tak jako v pátek se i v sobotu někteří lidé včas nedostavili na start a pak jsem vystartoval zničehonic tak rychle, že jsem si skoro nestačil zapnout na garminech triatlonovou aktivitu. Plavání bylo pocitově dobré, bylo to něco mezi vytrvalostí a tempem, zpětně si myslím, že se na relativně pomalém čase (Michal mě v něm říznul o vteřinu 🙂 ) trochu projevilo, že jsem uplně nevychytal směrově tu nejkratší cestu. Nicméně když jsem vybíhal do depa, nebyl jsem ani udýchaný, takže pohoda.
Depo jsem si dal o trochu pomaleji, protože jsem rovnou na ručníku nazouval tretry, ačkoliv ne nejkvalitněji – cestou jsem musel zout a obout. Výjezd z depa rychlejší než včera, roztočit nohy a…začalo pro mě peklo. Nastoupávání desítek výškových metrů od samého začátku nemělo být to nejhorší, čeho jsem se měl dočkat. Po chvilce jsem dojel podobně se trápícího kluka ze Zlína, se kterým jsem si tak kilák a půl vykládal a ulevoval od myšlení na to, jak to do kopce bolí – pak ho to začalo asi bolet víc než mě, tak jsem se odpojil a jel dál. Na cca 2,5 kilometru začalo k tomu všemu bahno a některé opravdu vydatné kopce, kde střídavě začala moje procházková pouť. Přibližně v té době se kolem mně prohnalo dohromady tak 30 závodníků a závodnic, které s výrazem gladiátorů supěli do kopců až nelidskou rychlostí. Kopec neustával, naopak…a množství bahna, které se nabalovalo na pláště už bylo taky enormní. Jakmile se trať trochu narovnala, začal úplně nový sport – bahenní bruslení na přehuštěných kolech – další zkušenost. Jednou jsem potkal strom, jednou nechal za sebou řidítka i kolo – oboje asi v rozmezí 100m ale ve skoro zanedbatelné rychlosti naštěstí… Donutilo mě to zadní kolo narychlo o trochu upustit a pokračoval jsem dál. Cítil jsem, že bych mohl jet mnohem rychleji, ale byl jsem raději opatrný, protože to pořád klouzalo, někde jsem musel sesednout i cestou dolu. Jako na smilování jsem čekal na to, až se dostanu do druhé půlky trati, kde už čekal převážně sjezd, více zpevněné cesty a místy i asfalt. jakmile začalo klesání, pojedl jsem gel, což mělo dva efekty, jelo se mi lépe, ale nemohl jsem odlepit ruce od řidítek :-D. Na posledních 8 kilometrech, z čehož 6 jsem znal už z pátku se mi podařilo zrychlit a bylo příjemné, že sem vzal i pár soupeřů, ale byly to jednotky :-).
Do depa jsem dorazil celej od bahna a trochu mě to trvalo, než sem se odtamtud vykopal, ještě jsem tam vypil asi půlku předpřipraveného bidonu a vydal jsem se na běh. Kupodivu i na běhu jsem se cítil dobře a tak nějak programově jsem se brzdil, abych to nerozbíhal za víc než 5:15, i když by to určitě šlo…Utíkalo to rychle a najednou se přede mnou objevila druhá občerstvovačka, za kterou nás pořadatelé hnaly do nedlouhého, ale přísného kopce, který jsem šel…teda, na konci se pro mě nedal skoro ani vyjít. Vypovídající byl pace na jednotlivých kilometrech – první dva kolem 5:10, třetí kolem 10:00 🙂 :-). Ani seběh nebyl žádný med, protože to bylo uklouzané bahýnko, ale cítil jsem, že už to moc do kopce nepůjde a aspoň psychicky se mi běželo lépe. Krásnou vložkou byl brod Bečvou, kde se dalo ve vedru krásně osvěžit – jen pak boty dost nehezky čvachtaly cestou zpátky. Cesta zpátky už ubíhala rychle a nebýt toho vedra, tak to bylo i příjemné. Nakonec průměrné tempo kolem 6:30, což není zázrak, ale jsem rád i za to.
Umístění nebylo žádná sláva, ale to jsem docela i čekal, nicméně i pár lidí se vměstnalo za mě:-) Celkově záhul, ale parádní závod. Není to profil vyloženě pro mě, ale i tréninkově to mělo velkou hodnotu…až na tu regeneraci 😀 😀 No co, Valachy se všim všudy 🙂
Jo a Michal mi nadělil cca 23 minut…takže je co zlepšovat 😀